Cítění nevolnosti - je to lepek?
Můj přítel, mohli byste se cítit nemocní kvůli lepkové intolerance? Moje cesta k poznání, zda mám nějakou potíž s lepkem, byla docela zmatečná. Pamatujte, že nejsem lékař, ale jen maminka z Liberce, která se snaží žít zdravě. Zkušenost však věci učí a tak Vám předkládám své poznatky. Každý organizmus je unikátní a reaguje jinak, takže to, co platí pro mě, nemusí sedět na každého. Ale pojdme k tomu.
Používala jsem být jako Vás - milovala jsem pečení, obzvláště chleba a koláče. Ale pak jsem začala mít těžkosti. Cítila jsem se unavená a malátná po každém jídle. Můj žaludek mě pořád bolel. Tak jsem začala pátrat a hledat příčiny.
Kožní problémy mohou signalizovat nesnášenlivost lepku
Pak jsem si všimla, že mám i kožní problémy. Jsem docela věrna svému kosmetickému režimu, a tak mě překvapilo, když jsem se jedno ráno probudila s vyrážkou. Vypadalo to jako ekzém a svědilo to jako blázen. Zkoušela jsem všechny masti z lékárny, ale nic nepomáhalo.
Nakonec jsem narazila na studii, která ukázala spojitost mezi nesnášenlivostí lepku a kožními problémy. Byla jsem šokována. To by bylo příliš velké souhlasení. Ale rozhodla jsem se dát tomu šanci a vynechala jsem lepek z jídelníčku. A víte, co se stalo? Moje kůže se začala zlepšovat.
Dostat diagnózu - ne snadný úkol
Pak jsem se rozhodla jít k lékaři a nechat se oficiálně testovat na celiakii. Nebylo to lehké, protože v mnoha případech je to přehlíženo. Lékaři nejsou vždy otevřeni myšlence, že by mohlo jít o neschopnost strávit lepek, i když máte všechny příznaky. Někdy musíte být silní a prosadit se.
V mém případě lékař nakonec udělal test a zjistil, že mám skutečně neschopnost strávit lepek. Byla jsem v šoku. Ale zároveň to dalo smysl. Všechny moje příznaky to potvrzovaly. Byla jsem ráda, že jsem konečně měla odpovědi.
Jaká je strava bez lepku?
Rozhodla jsem se tedy změnit svůj dietní plán. Žádný lepek, žádné obiloviny s lepkem. Bylo to těžké, protože řada věcí, které jsem milovala, byly najednou mimo můj jídelníček. Ale myslela jsem na své zdraví a rozhodla se posunout se dál.
Přechod na bezlepkovou dietu je velmi náročný. Je to jako klást hádanky bez nápovědy. Musíte vše pečlivě zkontrolovat, abyste se ujistili, že vše, co jíte, je bez lepku. Ale i přesto jsem byla odhodlána.
Objevte kreativní řešení
A tak jsem objevila, že si mohu vytvořit své vlastní varianty oblíbeného jídla, ale bez lepku. Musela jsem se naučit nové recepty, ale stálo to za to. Objala jsem tuto změnu jako novou výzvu a stal se mi náš nový životní styl zcela přirozený.
Naučila jsem se péct chleba z hrachové či mandlové mouky, těstoviny si vyrábím z čočky či fazolí a místo obilovin jím více ovoce, zeleniny a masa. Koupila jsem si i nové kuchařky a začala experimentovat. Náročnost takové diety se vyplatila, když jsem viděla výsledky na svém zdraví.
Opatrně na skrytý lepek
Nejtěžší na tom všem je kontrola každé položky, kterou si kupujete v obchodě. Lepkem se dávají dohromady věci, které byste nikdy nečekali. Opravdu musíte být opatrní a naučit se číst etikety pečlivě.
Když šlo o jídlo, nesměla jsem si dovolit být líná. Každý den se stala kontrola jídel pro mě rutinní. Musela jsem se naučit, které potraviny obsahují skrytý lepek, a naučit se je vyhnout.
Změny, které si všimnete
Nakonec byla moje tvrdá práce odměněna. Mé zdravotní problémy se zlepšily. Měla jsem více energie a měla jsem dobrou náladu. Cítila jsem se lépe než kdy dříve.
Pochopila jsem, že naše tělo nám často dává signály, které ignorujeme. Ale když se těmto signálům věnujeme, můžeme výrazně zlepšit své zdraví. Tak, jak se to stalo u mě. Tedy, pokud se cítíte nemocní po jídle, zvláště pokud jíte něco s lepkem, poslouchejte své tělo. Možná Vám něco říká.
Je důležité hovořit o tom
Na závěr bych chtěla zdůraznit důležitost otevřeného hovoru o nesnášenlivosti lepku. Je to stále tabu téma pro mnohé lidi. Ale čím více budeme o tom mluvit, tím více budeme moci pomoci těm, kteří trpí stejnými symptomy.
Moje zkušenost s nesnášenlivostí lepku mě naučila hodně o tom, jak se o sebe starat a jaké změny můžu udělat pro své zdraví. Doufám, že sdílením mého příběhu pomůžu i jiným, kteří se ztotožňují s mými symptomy.
Napsat komentář